DAY 54
Ráno když jsme vstali na desátou aby nás mohli hodit na výlet do Maldonu a vyzvednout Joela na letišti tu byla porodní babka (fakt babka, ne ta naše hezká mladá :)) a něco sepisovala - Lisa řekla, že nás odvezou, ale nepřivezou, protože v příštích 72 hodinách bude mít dítě. Nevím jak to chodí v Čechách, ale tady furt jenom slibujou, kdy už to bude a pak stejně nic není :P
Maldon je naše nejbližší pobřežní městečko, který bohužel nemá pravou pláž s vlnama, ale jen velmi dlouhý záliv, kde se místní říčka mísí se slanou vodou, čili když tam jste, cejtíte moře, racky a lodě, ale vidíte řeku.
Je to taky jedno z nejstarších anglických měst, protože už roku 955 tu Saxové vedli s drzými Vikingy bitvu o Maldon, kterou pak zaky jedna vikingská sága popisuje. Vikingové ho ale nedobyli a tak v parku, čelem k moři stojí na sloupu socha angosaského vojevůdce, kterému za to vděčíme :)
Tady vidíte, co vidíte, když je odliv :
A pro srovnání - ta samá říčka večer, při přílivu:
Po tom co jsme prošli centrem (malá roztomilá silnice a malinkatý dřevěný domečky) k pobřeží, kde je obrovskej park, kde se dá strávit celej den (to jsme dělali) jsme neviděli ani moc z tý řeky - při odlivu totiž měsíc odlije i tu řeku a zůstane tam jen mělký, široký a dooost bahnitý koryto (dá se to považovat za vádí??). Jo a v tom bahně stojí uvězněný loďky, plachetnice a výletní lodě :)
Jako první jsme v parku objevili malej stánek/přívěs kde prodávali plody moře přímo z místního moře ........ a také ústřice, za 60pencí jednu! Objednali jsme si tedy dva kelímky mixu, talíř mušlí a dvě ústřice, kterých jsme se přes jejich slavnnou pověst báli, neboť vypadali fakt jak sopl :)
Jo a jak se nám u pokladny kupili ty čerstvý potvory, začali jsme e bát, kolik to bude stát, ale ....................bylo to 7,70 liber, což je velmi luxusní cena :)
Jo a ústřice jsou možná delikatesa, ale jsou hnusný :) jako taková syrová houba ve slaný vodě s trochou rybí příchutě. Aspoň mám na památku skořápku.
Protože výlet lodí byl až ve 4 odpoledně (do tý doby by přes bahno asi nemohla vyjet....), rozhodi jsme se jít úděsnou cestu až do Tesca (bylo horko a vedro :)), abysme nakoupili věci na piknik. V parku byla všude krásně posekaná tráva,stánky s jídlem a pitím, jezírko pro modely loděk, jezírko pro kachňátka a obří dětský hřiště s různýma stříkacíma vodníma prolejzačkama , bohužel to bylo jen do 16 let.......
V tescu jsme kromě jíla nakoupili i jiný věci (měli tam klimatizaci, ta se nám nechtělo zbytečě vylejzat), jako třeba zlevněnou piknikovou deku !!! Za 3 libry máme modrou deku, dost velkou pro dva ležící a hromadu jídla, se speciálním nepromokavým spodkem a šňůrkou na zabalení do válečku :) !
Tak jsme nakupovali, až jsme zapomněli kolik je hodin a jen tak tak dorazili na čtrvtou zpět na břeh a chytli loďku - nastupovat nám pomáhal opravdový námořník - tlustej chlap s šedivým plnovousem, bílou košilí a chraplavým hlasem řval na všechny směry, že jsme připraveni k odplutí :)
za 40 minut jsme bohužel nestihli doplout až na moře, jen jsme objeli dva ostrůvky a projeli kolem přístavu ve vedlejším městečku, kde měli u břehu řeky písčitý pruh, možná předchůdce pláže :)
Jako správný piknikový oběd jsme vybrali tortily a dovnitř uzený losos, míchaný listový salát a heinz tartare sauce v mini piknikovým balení :)
Dlouho jsme se nemohli rozhodnout nad dezertem, ale nakonec jsme se zase vrátili k původnímu nápadu - pravý americký cheesecake - čili tvarohový dortík, který má místo těsta tenkou vrstvu sušenkový drobenky :) pro zasvěcené - vypadal přesně jako ty, co kradli Chendler s Rachel a byl tak dobrej, že bysme ho jedli i ze země :) A česky by se měl spíš než tvarohový dort jmenovat pribináčkový!
Jojo, na naší nový dečce se nám pod stromy válelo hezky, tři hodiny jsme pozorovali kolemjdoucí angličani, odlévající se slanou vodu a slnce zapadající za loďky :)
Věděli jsme, že domů se jinak než taxíkem nedostaneme, tak jsme se ozhodli zůstat co nejdéle a šli jsme do města hledat příhodné místo na posezení :)
Nejsympatičtější nám připadala malářecká restaurace - číšník si tam se všemi hosty povídal a doufali jsme, že taky nebude umět moc anglicky :)
Trošku se divil, když jsme řekli, že nebudeme jíst a dáme si jen předkrm, dezert a flašku vína, ale byl hodnej :D Já jsem měla houmus s pitou a Mára řecký čoko dortík :)
V 11 jsme se vydali hledat taxík......... trochu složitý taky byo vysvětlit mu, kam přesně chceme - Maldon je přes půl hodiny cesty, takže tam každej asi nezná naše sídlo na samotce. Nakonec jsme ho přs nejbližší městečko navigovali až na naší temnou příjezdovou cestu a byli doma. Jo a stálo to jen 20 liber, což není jako málo, ale zhruba 25km by tolik stálo i v Čechách a tady bysme za autobus pro dva dali skoro to samý, což je nejhorší - vlak a bus tu jsou hrozně drahý :(
Jo a dobrodružství na závěr - měli jsme jen ovladač na bránu, ne klíč............ po pár pokusech o otevření oken v přízemí a dveří v kuchyni Mára vylezl po žebříku do ašeho pokoje . Bezpečně doma :)
Komentáře
Přehled komentářů
No, mládežníci > to je dost, že píšete! Už jsem myslela, že se Vám snad něco stalo!! ;o/ " To si nezvykajte! To si teď budete muset odyknút! "
Tak =o) Zase se musím opakovat > prostě Vám závidim :D Teď mluvím hlavně o tom cheesecakeu a mořských breberkách. Už když jsme byli, Simíčku, v Chorvatsku jsem přeci chtěla ochutnat mušle, ale Vy všichni, že néééé, že nebudem utrácet za takovej hegeš, tak mě to mrzelo :o) Ještě musíš napsat, jakej je rozdíl mezi mušlí, ústřicí a slávkou.. Mám v tom guláš asi stejně jako s humrem, langustou a krabem *stydící se smajlík* :-D
Mějte se krásně, skládejte básně a doplňte v deníku těch pár ztracených dní ...
mořské breberky
(Adélka*, 27. 7. 2008 18:56)