DAY 64
Nevím jestli si ještě vzpomínáte na to, jak jsme se furt nemohli nastěhovat, protože jsme neměli zapnutou v bytě vodu?
To ten dobrý přítel "řemeslník" Paul, který sliboval a sliboval a my jen čekali a čekali......
No tak stala se drobná nehoda (díky Bohu!!) a to že v domě přestala téct teplá voda. Lise tedy došla trpělivost (až teď?!?!?!!) a napsala mu, že jestli do večera nebude mít teplou vodu, ráno si zavolá jinýho instalatéra. A tak se stalo. Naštěstí!
Byl hrozně sympatickej, udělala jsem mu čaj s mlíkem a dvěma cukry (takovej dětskej drink :)) , za chvíli zapl teplou v domě a za ještě menší chvíli překvapivě objevil i uzávěr vody pro byt!! Byl pod střechou ve stájích a ten idiot Paul ho prý usilovně hledal celou nekonečnou dobu co se tady patlal s tou rekonstrukcí..... bylo to na trochu neobvyklým místě, to je fakt, ale když to nenašel na žádným obvyklým místě, asi měl prohledad všechno možný i nemožný, že?
No hlavně že už máme vodu!
Ten den taky přišel další zajímavej chlap ze závěsový firmy a s Lisou celý dopoledne řešili, jak široký udou závěsy kuchyni a jestlu budou jen na parádu, ebo jestli se budou zatahovat a od toho zase odvíjeli milion dalšícch nesmyslných ottázek o závěsech!!! V Anglii jsou totiž žaluzie něco, co se hodí tak do výlohy a ne do tulnýho domova :P tam se musí dát mega těžký závěsy, na který se chytá prach a který překáží při vytírání a zmenšujou prostor .....